Síla zeleně jako prostředek komunitního propojení a duševní podpory

3Síla zeleně jako prostředek komunitního propojení a duševní podpory

Zavři na chvíli oči a představ si tiché ráno ve městě. Slunce se právě vyhouplo nad střechy domů, ptáci zpívají, vzduch je svěží a kolem tebe to voní po bylinkách, čerstvé zemině a kvetoucích keřích. Místo betonového dvora se před tebou rozprostírá malá městská zahrada – rozkvetlá, živá, pulsující radostí. A ty nejsi sám.

Na lavičce sedí paní Marie z vedlejšího vchodu, s kterou ses dřív sotva zdravil. Dnes ti nese pár sazeniček rajčat. "Tyhle mi vyrostly navíc, tak jsem si vzpomněla na vás," usmívá se. Děti z domu běhají mezi záhony a učí se poznávat vůni levandule, rukoly a máty. A ty cítíš, jak se v tobě něco mění. Něco se léčí.

Městská zeleň, komunitní zahrady a zelené střechy , rozkvetlé balkóny, okna okraje chodníku, předzahrádky nejsou jen dekorace. Jsou to místa, která léčí vztahy, zmenšují samotu, zklidňují mysl a dávají životu novou barvu.

Když máš kde zapustit kořeny – i kdyby jen symbolické – získáváš stabilitu. A když se o něco staráš společně s ostatními, roste nejen rostlina, ale i pocit propojení. Najednou máš s kým sdílet. Není to žádná velká filozofie – stačí jeden truhlík, jedno odpoledne, jedno "Dobrý den, nechcete si natrhat bylinky? a co tak levanduli fo vázy ? Jeee vám nádherně kvete  Hortenzie..."

A to všechno – ta vůně, ty rozhovory, ten pocit, že někam patříš – ti pomáhá být psychicky silnější, víc odolný, víc v klidu. Pomáhá ti cítit se dobře i ve světě, který je občas chaotický, hlučný a plný stresu.

Tvé duševní zdraví nepotřebuje jen psychologa. Potřebuje dotyk země, dotyk srdce a dotyk druhého člověka.

Tak co kdybys zkusil udělat první krok? Zasadit něco. Pozdravit souseda. Vytvořit malé zelené místo. Malý zázrak v betonu.